Skorec vodní

Vzhled

Mladý skorec se velmi vrzy důvěrně seznamuje s vodním prostředím a učí se dříve plavat než létat. V této době má šedohnědé opeření. Dospělý skorec vodní má zářivě bílé hrdlo, jinak je celý hnědý. Skorec vodní vzhledem trochu připomíná kosa. Pohlaví nejsou navzájem nijak rozlišená. Létá prudce nízko nad vodou. Potápí se, plave i chodí pod vodou.

Rozšíření

Skorec vodní žije u mělkých kamenitých říček a u potoků s bystrou proudící vodou především ve vyšších nadmořských výškách. V těchto divokých vodách se u dna nedrží žádné sedimenty a zároveň jsou velmi bohaté na kyslík, takže zde žije velké množství vodního hmyzu, pulců a červů, což skorcům velice vyhovuje. Většinou sídlí na každém kilometru podél toku jeden pár skorců, ale hustota osídlení závisí hlavně na počtu vhodných mělkých míst, kde se ptáci mohou dobře potápět. Skorec létá nízko nad hladinou nebo posedává na skalnatém výstupku nad vodou, odkud má dobrý výhled, a pak se náhle prudce spouští pod hladinu.

V dnešní době se bohužel mnohé horské potoky nebo divoké říčky staly vlivem silného znečišťování životního prostředí i pro mnohé další živočichy. Pokud chceme vidět skorce vodního, musíme propátrat všechny horské říčky s proudící křišťálovou vodou. Často sedí někde uprostřed řeky na převislé větvi či na kameni nebo létá bezprostředně nad vodní hladinou. Některá místa, která používá jako pozorovatelny, jsou potřísněna jeho bílým trusem.

Žije podél potoků a řek spíše ve vyšších polohách - v Evropě, severní Africe, Malé a Střední Asii. Na severu Evropy je vzácnější.

Způsob života

Skorec vodní je jediným zástupcem řádu pěvců, který si hledá potravu pod vodní hladinou. Na kamenitém dně horských potoků sice neroste téměř žádné vodní rostlinstvo, ale zato hmyz se zde nachází v přebohatém počtu, protože vody jsou bohaté na kyslík a dno poskytuje hmyzu mezi kamením mnoho vhodných úkrytů. Hlavním zdrojem potravy skorce vodního jsou různé larvy vodního hmyzu, například chrostíků. Živí se také různými drobnými korýši, plži a malými rybkami. Většinou se potápí v místech, kde voda není hlubší než jeden metr. Musí-li to být, potápí se i vícekrát za sebou a zůstává pod vodou až 30 vteřin.

Rozmnožování

Koncem zimy začíná u skorců tok. Skorec vodní při námluvách neustále chlubivě převádí bílé hrdlo, nepřetržitě se uklání a otáčí se přitom sem a tam. Podle počasí začíná samička snášet vajíčka někdy již koncem února, ale většinou vyčkává až do března. Na stavbě hnízda se podílejí oba partneři. Místo si většinou vybírají v břehu potoka nebo na skalnatém výstupku přímo nad vodou a zpravidla nebývá položeno výše než dva metry nad hladinou. Pokud se vyskytuje podél vody málo skal nebo vzrostlých stromů mohou hnízdo postavit i pod mostními oblouky nebo ve zvláštních hnízdních budkách. Ptáci pak vybrané hnízdiště většinou používají i několik let po sobě. Hnízdo mívá zakulacený tvar, je zbudováno z mechu a vystláno měkkým listím. Vletový otvor bývá většinou nasměrován k vodě, protože to ztěžuje přístup různým šelmám a jiným lupičům. Přesto však mnoho snůšek zničí buď záplavy, nebo nějaká šelma. Mláďata se líhnou po 12 až 18 dnech a přibližně za další tři týdny jsou schopna letu. Ovšem již mnohem dříve jsou schopná plavat.